Projev hejtmana Martina Půty u příležitosti udílení záslužných medailí IZS

Dnes máme příležitost vzpomenout na naše vlastence, kteří nasazovali své životy za svobodu naší země. Je třeba vzpomenout legionářů Československé dobrovolnické armády – jejich odhodlání, s nímž šli do bitev ve Francii, u Zborova nebo v Itálii. Téměř stotisícová armáda legionářů přispěla k ukončení první světové války a stala se v roce 1918 základem armády samostatného Československa. Po více než sto letech bychom ale neměli zapomenout ani na všechny vojáky padlé v c. a k. uniformách, jejichž jména můžeme číst na pomnících téměř v každém městě nebo vesnici naší země.

S novým samostatným Československem spojili legionáři své naděje a představy, podíleli se na budování první republiky a armády, která měla bránit její hranice a suverenitu země. Asi jen málokdo by si v listopadu 1918 připustil, že z míru, který byl vykoupen tak nezměrným utrpením a životy miliónů lidí, se bude svět těšit pouze dvacet let, pouze po dobu jedné generace. Mnichovský pokus našich spojenců zachránit mír politickou dohodou s diktátorem byl odsouzen k neúspěchu a naši vojáci opouštěli pohraniční pevnosti a svoje posádky s hořkostí a pocitem bezmoci.

Pro řadu z nich to byl první krok k odchodu do zahraničí, kde mohli se zbraní v ruce bojovat proti fašistickému Německu. V bitvách druhé světové války více než deset tisíc těchto vlastenců položilo život za svobodné Československo. Řada dalších lidí bojovala proti okupaci v domácím odboji, často v situacích, které byly téměř beznadějné. Samostatnou a tragickou kapitolou našich dějin je to, jak bylo s hrdiny západního odboje zacházeno po roce 1948, v době komunistické totality. Perzekuce, věznění, popravy, nucený exil. To byla odměna za službu vlasti, za přesvědčení, že vojenská přísaha zavazuje.

Ani dnes nežijeme ve světě, který by nekladl nároky na naši schopnost chránit suverenitu, svobodu a demokracii. Hrozby se mění, vojáci naší armády jsou v rámci NATO nasazováni ve společných misích a 29 z nich v těchto operacích v různých částech světa položilo svoje životy. Některé z nich jste nejspíš znali a také na jejich jména a osudy je dobré dnes vzpomenout. V posledních dnech jsme svědky vojenské operace, během které se zatím nestřílí, ale na polsko-běloruské hranici je pomocí uprchlíků testována schopnost bránit hranice společného evropského prostoru.

Každá samostatná a nezávislá země armádu potřebuje, chtěl bych proto vám všem poděkovat za vaše rozhodnutí složit vojenskou přísahu a naší zemi ve vojenské uniformě sloužit. Nejenom kvůli vnějším hrozbám, ale také pro mimořádné situace a neštěstí, které nás potkávají a jejich zvládnutí by bez nasazení sil a prostředků armády bylo složité. Povodně, hurikán a v posledních dvou letech pandemie, která změnila naše životy a kterou by naše nemocnice bez vaší podpory a pomoci nezvládly. Ukazuje se, jak je důležitá spolupráce všech složek IZS a proto jsme rád, že na dnešním nástupu mohu již tradičně udělit medaile za záchranu života a také práci pro Liberecký kraje v řadách složek IZS.

Ani dnes neplatí vojenská přísaha méně, ani dnes není Den válečných veteránů pouhou připomínkou minulých bitev. Ani dnes se neobejdeme bez odhodlání, víry ve svobodu a bez potřeby ji vždy s největším nasazením chránit. Končím svůj projev s výrazem úcty a poděkování vojákům, veteránům, všem, jimž věrnost vlasti a obrana svobody a demokracie byla a je celoživotní přísahou, byla a je nejvyšší hodnotou. 

Martin Půta
hejtman Libereckého kraje

Zvolte si zástupce, jejichž práci znáte

V těchto dnech byste ve své schránce měli najít mimořádné vydání našeho občasníku, které je celé věnováno blížícím se parlamentním volbám. 8. a 9. října společně rozhodneme nejen o další budoucnosti naší země, ale také o tom, nakolik budeme schopni prosazovat cíle důležité pro život v našem kraji. Jedině tak totiž budeme mít víc peněz na zdravotnictví, školství, opravy silnic, úspěšné vyřešení Turówa, ale třeba i kulturní a sportovní akce v našich městech a obcích. A o tom, jestli bude náš kraj v Praze pořádně slyšet, rozhodnete právě vy. Podpořte naše kandidáty, které dobře znáte a u kterých máte jistotu, že vás nezklamou. Staráme se o naše obce, města i kraj, postaráme se také o Českou republiku.

Náš kraj, náš domov – září/říjen 2021 (PDF, 1.2 MB)

Komentář hejtmana: Dohoda je lepší než soudní spory, sankce totiž vodu nenahradí

Zdá se, že česko-polská jednání ve sporu o rozšiřování těžby hnědého uhlí v dole Turów, vedou po čtyřech měsících k uzavření dohody. Ta je pro obě země stále nejlepším řešením celé situace. Zejména pro lidi žijící v okolí dolu a také pro ty, kteří v něm pracují a jsou závislí na dodávkách tepla, energie a vody z celého komplexu.

Těžba v polském dole, který leží těsně u hranic s Českou republikou a se Spolkovou republikou Německo již nyní nezvratně ohrožuje tamní stav hladiny podzemní vody, kvalitu ovzduší, stabilitu terénu a významně zhoršuje životní podmínky zejména obyvatel obcí Uhelná a Václavice. Podle plánu státní firmy PGE se má důl více přiblížit k českým obcím, které jsou nejblíže státní hranice, a má být od nich vzdálen pouhý jeden kilometr.

Už od roku 2015 požadujeme, aby investor garantoval dodržování platných limitů hluku, prašnosti, ochránil vodní zdroje na českém území a pomohl vybudovat náhradní vodovody tam, kde se lidé zatím spoléhají na studny, jež ale mohou být v dalších letech ohroženy. Naše požadavky a návrhy nebyly bohužel vyslyšeny. Naše připomínky byly zlehčovány a ani po více než šesti letech nebylo dosaženo oboustranné dohody, která by ochránila zájmy českých obyvatel žijících v okolí dolu. Společnost PGE bohužel s žádným návrhem řešení nepřišla, naopak při projednávání dokumentace vlivu nad životní prostředí EIA tvrdila, že vliv na české území není prokázán a vlastně ani neexistuje.

Podání žaloby na Polsko pro nedodržování evropské legislativy k Soudnímu dvoru Evropské unie proto byl poslední logický krok České republiky v tomto sporu. Byl vyústěním všech předchozích neúspěšných pokusů o jednání a byl to krok správný. Cílem žaloby je, aby Polsko při povolování těžby respektovalo názor České republiky a především obavy českých obyvatel z překračování platných limitů hluku, prašnosti, dalšího úbytku podzemní pitné vody a poklesů terénu v příštích letech. Česká republika a ani žádná instituce EU totiž nemůže zastavit těžbu jako takovou, pokud investor splní svoje povinnosti.

Až po rozhodnutí Evropského soudního dvora z letošního 21. května o pozastavení těžby v Turówě, začalo mezivládní jednání o již konkrétních podmínkách vzájemné dohody. Ovšem ani žaloba k Evropskému soudnímu dvoru, ani schválené předběžné opatření na pozastavení těžby, ani uložené sankce ve výši půl milionu eur denně nedonutily polskou státní společnost PGE od těžby upustit. Pokračuje v rozšiřování hnědouhelného dolu blíže směrem k českým hranicím. Rozhodnutí Evropského soudního dvora je přesto velmi důležité. Potvrzuje totiž, že naše argumenty jsou silnější nežli argumenty PGE. Navíc je vidět, že pouze dohoda  může dlouhodobě ochránit zájmy obyvatel našeho kraje. Dohoda je nutná, peníze ze sankcí skončí v rozpočtu EU, nikdo se jich nenapije, ani za ně nepostaví ochranný val nebo monitorovací systém.

Chtěl bych znovu zopakovat, že cílem Libereckého kraje nikdy nebylo zavřít polský důl, nebo diktovat Polsku, z čeho má vyrábět energii a jaký má být jeho energetický mix. Tady má podle mého názoru Česká republika dost vlastních úkolů a práce. Naším cílem je ochránit oprávněné zájmy obyvatel žijících v blízkosti dolu. Politická mezivládní dohoda je lepší než pokračování sporu u Evropského soudního dvora, protože jen ona může vyřešit celou situaci, a to dlouhodobě. V dohodě můžeme jasně určit podmínky a limity, za kterých bude těžba přípustná a které bude muset polská státní společnost PGE dodržovat, aby nebyla dále poškozována práva českých občanů. Jednáme také o kompenzacích. Peníze  z nich použijeme na zajištění nových zdrojů vody a náhradních vodovodů a pravidelné měření hluku, kvality vzduchu, poklesů terénu a hladiny podzemních vod v okolí hnědouhelného dolu. Opatření je nutné začít dělat ihned, nepočkají na konec sporů.

Mrzí mě, že z lokálního problému a neochoty jednoho investora jednat odpovědně se svými sousedy se stal mezinárodní spor, který ovlivňuje jinak dobré česko-polské vztahy a dlouhodobě budovanou přeshraniční spolupráci mezi našimi obyvateli, městy a regiony. Věřím, že oba premiéři si konečně najdou čas na rozhovor o Turowu a dojdou rychle ke kompromisu, který bude přijatelný pro českou i polskou stranu.

Problémy totiž nikdy nekončí na hranicích a odpovědnost za situaci v regionu máme společnou a nerozdílnou. Máme odpovědnost nejenom za životní prostředí a podmínky pro život lidí v okolí dolu a elektrárny, ale také za rozvoj regionu po ukončení těžby a je jedno, jestli to bude za pět, deset let nebo v roce 2044 jak nyní tvrdí PGE. Také proto potřebujeme společnou strategii rozvoje území Trojzemí, kterou začínáme společně s Dolním Slezkem a Saskem připravovat.

Tvrdím to nejenom jako hejtman, který je za Liberecký kraj a jeho obyvatelé odpovědný, ale především jako člověk, který se svojí rodinou žije celý život v česko-polsko-německém Trojzemí.

Prohlášení hejtmana Martina Půty k rozhodnutí Evropského soudního dvoru o sankci pro Polsko za důl Turów

Rád bych věřil tomu, že dnešní rozhodnutí Evropského soudního dvoru uspíší mezivládní jednání o česko-polské dohodě. Jsem rád, že Evropský soudní dvůr dal tímto rozhodnutím České republice ve sporu o Turów znovu za pravdu. Pokuta uložená Polsku zůstane v evropské pokladně, nezaplatí se z ní ani jeden náhradní zdroj pitné vody, protihluková bariéra ani z ní nezaplatíme monitoring prašnosti nebo hluku. Také proto musíme dále s polskou stranou jednat. Chceme ochránit oprávněné zájmy lidí žijících v okolí dolu a k tomu potřebujeme dohodu, která dlouhodobě zajistí dodržování českých předpisů a českých limitů týkajících se ochrany životního prostředí. Náš cíl zůstává stále stejný – ochránit oprávněné zájmy obyvatel Libereckého kraje.

Martin Půta
hejtman Libereckého kraje

Vyjádření hejtmana Martina Půty k obchvatu Mimoně

Dobré odpoledne, dámy a pánové, pane starosto, paní místostarostko, paní zastupitelky, páni zastupitelé,

rozhodl jsem se, že vás navštívím na dnešním zasedání městského zastupitelstva, neboť si nehodlám s panem starostou dopisovat na Facebooku. Myslím, že tento způsob komunikace obecně nikam nevede. Rád bych si zde vzájemně vyjasnil záležitosti kolem obchvatu města Mimoně.

Rada Libereckého kraje na jaře roku 2017 schválila usnesení, ve kterém se Liberecký kraj zavázal k tomu, že pokud město Mimoň vykoupí potřebné pozemky a vyprojektuje obchvat Mimoně ve stupni dokumentace pro územní rozhodnutí, tak si potom kraj převezme tento projekt a připraví další potřebné stupně, zajistí jeho financování a obchvat postaví. Postupovali jsme již v mnoha podobných případech obdobně, příkladem je obchvat města Zákupy. Jsem si vědom toho, že Zákupy projektují nebo připravují i druhou etapu. Chtěl bych však říct zcela otevřeně, abyste to zde v sále všichni slyšeli, že pokud město Mimoň dospěje ve své vnitřní diskuzi k tomu, že obchvat chce a potřebuje, jsme jako Liberecký kraj připraveni závazkům dostát.

Přiznejme si, že situace je složitá. Výkupní cena za pozemky, kudy by měl obchvat vést, je poměrně vysoká a dosahuje bezmála 50 milionů korun. Nabízí se proto otázka, zdali nepoužít institut vyvlastnění, který mimochodem v sousedních Zákupech také použili s majitelkou, která se domluvit nechtěla. Myslím si, že se žádný obchvat nikdy nepostaví na Facebooku a sociálních sítích. Chápu, že v předvolební atmosféře je potřeba ukázat odhodlanost, ale já nehodlám na tuto taktiku přistoupit. I to je jeden z důvodů, proč jsem dnes na jednání zastupitelstva přijel.

Věci, které pan starosta Král ve svém veselém srpnovém facebookovém příspěvku zmínil, byly všechny schváleny zastupitelstvem. Předpokládám, že i v Mimoni funguje zastupitelská demokracie, takže se ve většině případů rozhoduje hlasováním. Odmítám například kritiku vnitřního dopravce pro autobusovou dopravu na Českolipsku, jež se také v příspěvku pana starosty objevila. Vše bylo řádně projednáno a schváleno krajskými zastupiteli, a to už v minulém volebním období, stejně tak jako výstavba potřebné infrastruktury v okolí budovy krajského úřadu. Dokonce si myslím, že pro parkovací dům hlasovali i zastupitelé za ANO, ale to sem úplně nepatří…

Rád bych, abyste to všichni slyšeli ode mě – Liberecký kraj je připraven dostát dohodě z roku 2017. Pokud má vzniknout dohoda nová, jsme samozřejmě připraveni o ní jednat.

Děkuji vám za pozornost!

Text vyjádření hejtmana Martina Půty, které zaznělo na zasedání zastupitelstva města Mimoň dne 16. září 2021.

Společné prohlášení hejtmanů Karlovarského, Pardubického, Libereckého, Středočeského, Olomouckého kraje a primátora Hlavního města Prahy

Jako hejtmani připravujeme vyhlášení stavu nebezpečí na území zmiňovaných krajů pro případ neprodloužení nouzového stavu po 14.2.2021. Stejný postup budeme navrhovat i ostatním krajům na dnešním online mimořádném jednání v rámci Asociace krajů ČR. Tento nástroj krizového řízení je slabší právní oporou pro zavádění krizových opatření, než je nouzový stav. Je to ale příležitost k posouzení smysluplnosti dosavadních opatření.

Apelujeme proto na vládu ČR, která je za současný stav země zodpovědná, a na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, která dnes bude prodloužení nouzového stavu projednávat, aby v případě neprodloužení nouzového stavu umožnily zajistit jiný způsob podpory nemocnic ze strany Armády ČR, zapojení složek Integrovaného záchranného systému do činností spojených s ochranou před koronavirem a sdělily krajům, jaká opatření a omezení přijme ministerstvo zdravotnictví od pondělí 15. února 2021 k tomu, aby bylo omezeno šíření koronaviru a jeho mutací, které se v současné době vyskytují na území celé České republiky.

Rádi bychom také upozornili na fakt, že pro podnikatele a živnostníky, jejichž podnikání je doposud omezeno na základě rozhodnutí vlády o nouzovém stavu, toto omezení skončí. V případě nemoci nebudou již mít nárok na poskytování finančních kompenzací, které jim za nouzového stavu doposud příslušely.

Žádáme vládu České republiky, poslankyně a poslance Parlamentu České republiky, aby v případě, že nebude prodloužen nouzový stav, pomohli krajům najít řešení v současné složité situaci, ve které v příštích dnech reálně hrozí další zhoršení epidemiologického stavu. Kraje jsou znovu připraveny aktivně spolupracovat s vládou a Poslaneckou sněmovnou za předpokladu zajištění financování opatření potřebných ke zvládnutí této mimořádné situace.

Petr Kulhánek, hejtman Karlovarského kraje
Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje
Martin Půta, hejtman Libereckého kraje
Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje
Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje
Zdeněk Hřib, primátor Hlavního města Prahy

Vrchní soud vrátil kauzu rekonstrukce kostela Máří Magdaleny k novému projednání

Vrchní soud vrátil kauzu rekonstrukce kostela Máří Magdaleny k novému projednání krajskému soudu v Liberci.

Moji obhájci mě už na jaře upozorňovali, že se to může stát, takže mě to nepřekvapilo. Z rozhodnutí radost samozřejmě nemám, ale nic to nemění na skutečnosti, že jsem rozhodování výboru regionální rady ovlivnit nemohl, ani jsem se o to nesnažil, a že mě nikdo neuplácel, jak zaznělo v prvoinstančním rozsudku.

Odůvodnění kroku Vrchního soudu zatím neznám, takže ho nemůžu blíž komentovat. Včera uplynulo šest let od mého obvinění, pevně věřím, že se celá kauza nepotáhne trvat dalších šest let. Na to jak funguje spravedlnost v České republice ať si názor udělá každý sám.

Třináctý dopis starostkám a starostům z Libereckého kraje

Vážení a milí přátelé, paní starostky a páni starostové,

před týdnem jsem projevoval svoje obavy z toho, zda a kdy zaberou všechna opatření a omezení a jaká budou ta nová. Nová opatření známe. Není jisté, jak dlouho budou trvat, ale dobrá zpráva je, že čísla z posledních dnů nás opravňují k opatrnému optimismu. Reprodukční číslo kleslo na hodnotu 1 a nárůst počtu nově nakažených zpomalil. Přesto jsou čísla pozitivně testovaných stále vysoká a statistické údaje jsou bohužel neúprosné, zhruba 4% z nich budou do tří týdnů potřebovat nemocniční péči. Stále není důvod jásat a dodržování nařízení a opatření k omezení sociálních kontaktů je jediný reálný nástroj ke zpomalení šíření nemoci COVID-19, který máme společně k dispozici.

Nemocnice a především lidé v nich, bojují s přívalem nových pacientů statečně, především v oblasti intenzivní COVID+ péče, kde máme k dnešnímu dni 63 pacientů a 11 volných lůžek. K 1. listopadu je v krajských nemocnicích celkem 367 COVID+ pacientů, minulou neděli to bylo 195 pacientů, z toho 39 vyžadovalo intenzivní péči. Podle názoru odborníků bude hlavní nápor na nemocnice kulminovat v druhém listopadovém týdnu. Ve spolupráci s nemocnicemi budeme dělat vše pro to, abychom byli schopni ještě navýšit kapacitu na odhadovaný nárůst o dalších 10 – 15 procent.

Minulý týden jsem se vyjádřil kriticky směrem k předvídatelnosti a důvěryhodnosti vládních opatření. Děkuji všem, kteří se mnou nesouhlasili a byli schopni věcně argumentovat. Těm, kteří to vzali jako záminku k nadávkám a „hejtům“ chci jen připomenout, že demokracie je diskuse a střet názorů bez vzájemného respektu není možný. Dnes bych rád uvedl jeden příklad toho, jak může příprava a vyhlašování omezující opatření a zásah do života lidí vypadat. Plánovaná opatření jsou vyhlášena pět dní předem, tedy s dostatečným předstihem, vyhlásí se na jasně stanovenou dobu a vysvětlí se, proč fungují. Epidemiologická data veřejnosti vysvětluje člověk z nezávislé a důvěryhodné instituce. Snad se už příště budeme inspirovat u sousedů v Německu.

Všechno v životě má svůj začátek a svůj konec. V úterý definitivně skončí volební období 2016 – 2020. Minulý týden jsme podepsali koaliční smlouvu a v úterý 3. listopadu se bude konat ustavující jednání Zastupitelstva Libereckého kraje. Chci poděkovat za spolupráci končícím zastupitelkám a zastupitelům a především kolegyním a kolegům, s nimiž jsem mohl jako hejtman spolupracovat v Radě Libereckého kraje. Jsem přesvědčený o tom, že nové krajské zastupitelstvo i rada mají na co navazovat, a to nejenom v oblasti aktuálního krizového řízení. Budu se snažit o to, aby i nadále byly obce a města partnery kraje a hlavním mottem byla spolupráce kraje se všemi, kteří o to projeví zájem.

V těchto těžkých dnech chci poděkovat všem lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům, pečovatelkám a všem lidem v první linii. A také všem, kteří zajišťují chod země a služeb, které každodenně potřebujeme: od policistů, úředníků až po prodavačky, učitele a učitelky na online výuce nebo učitelky v mateřských školkách. Děkuji všem dobrovolníkům, kteří nám pomáhají zvládat situaci v nemocnicích, domovech pro seniory a dalších zařízeních. Děkuji za pomoc všem lidem, kteří pomáhají tam, kde mohou a umí a kde je to potřeba, stejně jako těm, kteří donesou třeba nákup svým sousedům v seniorském věku.

V uplynulém týdnu jsme slavili narozeniny naší země, 102. výročí založení Československa, český den svobody. Je to naše země, ale ne ve smyslu, že si s ní můžeme dělat, co chceme. Ale naše země, za kterou máme společnou a nedělitelnou odpovědnost. Odpovědnost vůči našim dětem a dětem jejich dětí, kterým ji jednou předáme. Odpovědnost za budoucnost. Naše země zažila od roku 1918 mnohé, slavné chvíle a také porážky a selhání. Společně jsme jako národ přežili mnohé, společně musíme zvládnout i příští dny a měsíce. Každý tam, kam ho jeho život nebo osud zavedl.

Držme pohromadě, společně to zvládneme.

Martin Půta
hejtman Libereckého kraje

Petr Rafaj zneužil web ÚOHS k vyřizování osobních účtů

Končící předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj dnes zneužil web této ctihodné instituce k vyřizování osobních účtů a navíc se ve svém tiskovém prohlášení buď mýlí, nebo přímo lže (odkaz na text zde). Rozsudek Nejvyššího správního soudu není pravomocný, pouze vrací projednání zpět ke Krajskému soudu v Brně.

Osobní výzva pana Rafaje k mému odstoupení, která v tiskové zprávě také zaznívá, je hloupá a trapná. Můj mandát hejtmana končí za tři dny, do funkce nejsem na rozdíl předsedy ÚOHS jmenován, ale volen krajským zastupitelstvem. V úterý 3. 11. 2020 budou o funkci hejtmana Libereckého kraje pro volební období 2020 – 2024 znovu rozhodovat krajští zastupitelé.

Pokud získám potřetí jejich důvěru, budu dál usilovat o to, aby významnou část autobusové dopravy v kraji zajišťoval vnitřní dopravce Libereckého kraje. Více než 300 milionů korun, které Liberecký kraj ročně na zajištění autobusové dopravy vynakládá, chceme mít navzdory všem tlakům dopravní mafie a rozhodování ÚOHS pod kontrolou.

Pan Rafaj bohužel v posledních letech několikrát poškodil dobré jméno ÚOHS. Podle veřejně dostupných informací a také názoru vyšetřovatelů Policie ČR si užíval benefitů od společnosti BusLine o jejichž kauzách ÚOHS opakovaně rozhodoval a tím jednoznačně selhal jako nezávislý šéf nezávislé instituce, která má hájit veřejný zájem.

Jsem proto rád, že byl na základě návrhu premiéra Babiše a vicepremiéra Hamáčka přesvědčen presidentem republiky Milošem Zemanem a k 1. 12. 2020 odstoupil z funkce předsedy ÚOHS. Pevně věřím, že uvedené tři ústavní činitele k odstoupení z jejich funkcí na stránkách ÚOHS vyzývat nebude. Společně s neziskovými organizacemi a Ústeckým krajem, které k jeho odvolání také vyzývaly, se budu těšit na nového předsedu této instituce.

Podle právních zástupců Libereckého kraje je argumentace nejvyššího správního soudu (NSS) v odůvodnění zmiňovaného rozsudku založena pouze na formálním jazykovém výkladu k textu zákona. Takový přístup je u NSS nestandardní a neodpovídá ani ustálenému výkladu Ústavního soudu, který ve svých nálezech opakovaně zdůraznil, že jazyková interpretace představuje pouze prvotní nahlížení na smysl právní normy.

Důležitější je právě výklad smyslem a účelem právní úpravy, o kterém v daném případě není žádných pochyb. NSS navíc téměř vůbec nezohlednil naše právní argumenty a ani se s nimi řádně nevypořádal. Další postup v celé záležitosti bude takový, že Krajský soud v Brně bude rozhodovat opětovně ve věci „nákupu akcií“. Krajský soud v Brně je nicméně do značné míry vázán právním názorem NSS. Vyčkáme na jeho rozsudek, který bude možné následně napadnout znovu kasační stížností. Zároveň analyzujeme možnost obrátit se v této precedenční věci na Ústavní soud.

Všechno nejlepší k narozeninám, Republiko!

Dnes slavíme nejvýznamnější státní svátek, vznik Československa, český den nezávislosti.

Slavíme ho v situaci, kterou jsme si ještě před rokem neuměli představit. Pandemie koronaviru zcela změnila život v naší zemi, znemožnila celou řadu činností a aktivit, které jsme vždy považovali za běžnou součást našeho každodenního života. Ani letošní oslavy 28. října nemohou být takové, na jaké jsme zvyklí. Přesto je důležité si naši historii připomínat a projevovat úctu a vděčnost všem, kteří za naši samostatnost a svobodu bojovali, kteří pracovali pro to, aby se v naší zemi žilo co možná nejlépe a o svým věcech jsme si rozhodovali sami.

Dnes si připomínáme založení státu, který už neexistuje, a přesto se k němu odkazujeme i po více než sto letech. První republika měla jako každé lidské počínání mnoho chyb a nedostatků. Byla ale pokusem o prosazování ideálů humanitních, které jí do vínku přinesl filosof T. G. Masaryk – parlamentní demokracie a svoboda jednotlivce. Pokusem, který skončil po necelých dvaceti letech a na jehož tradice jsme navázali až po listopadu 1989. Současná republika a její stav je jen a jen naší odpovědností.

Dnešní sváteční večer je příležitostí k připomenutí nejenom jmen zakladatelů státu, ale také všech mužů a žen, kteří bojovali za vznik samostatného státu, usilovali o jeho demokratický charakter, položili své životy za naši svobodu a národní existenci na bojištích obou světových válek. Nezapomínejme na jména všech statečných, kteří se nevzdali boje za svobodu země v 50. letech, zahynuli při sovětské okupaci, nesklonili hlavu během normalizace a pomohli tak k návratu demokracie do naší země po roce 1989. Nezapomínejme na jména hrdinů, jména všech zavražděných, nespravedlivě odsouzených, všech, kteří byli ponižováni a byla jim upírána jejich občanská práva.

Nejvýznamnější český státní svátek je také příležitostí, jak se veřejně přihlásit k odkazu Tomáše Garrigua Masaryka, Václava Havla a k základním principům, na kterých je naše země založena, jako je svoboda, lidská práva a parlamentní demokracie.

Dnešní večer je také příležitostí, jak si vzpomenout na všechny obyvatele země, kteří dělají svoji práci s radostí, kteří se dobře starají o své rodiny, o své okolí, o obce a města, kde žijí. V těchto těžkých dnech chci poděkovat všem lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům, pečovatelkám a všem lidem v první linii. A také všem, kteří zajišťují chod země a služeb, které každodenně potřebujeme: od policistů, úředníků až po prodavačky, učitele a učitelky na online výuce nebo učitelky v mateřských školkách. Děkuji všem, kteří pomáhají tam, kde mohou a umí a kde je to potřeba, stejně jako těm, kteří donesou nákup svým sousedům.

Dnes slavíme český den svobody. Je to naše země, ale ne ve smyslu, že si s ní můžeme dělat, co chceme. Naše země, za kterou máme společnou a nedělitelnou odpovědnost. Odpovědnost vůči našim dětem a dětem jejich dětí, kterým ji jednou předáme. Odpovědnost za budoucnost. Naše země zažila od roku 1918 mnohé, slavné chvíle a také porážky a selhání. Přežili jsme mnohé, společně musíme zvládnout i příští dny a měsíce. Každý tam, kam ho jeho život nebo osud zavedl.

Všechno nejlepší k narozeninám, Republiko!

Martin Půta
hejtman Libereckého kraje