martinputa.cz

Česká republika po měsících a letech neúspěšných jednání podala v únoru na Polsko žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie s cílem dosáhnout obnovení povolování, resp. uvedení povolovacích řízení na prodloužení a rozšíření těžby, do souladu s evropským právem. Součástí žaloby je návrh na předběžné opatření, což otevřelo prostor k novým jednáním nad návrhem mezivládní dohody. Návrh předložený českou stranou jde daleko za rozsah žaloby předložený soudnímu dvoru. Jeho cílem je zaručit dodržování norem a pravidelně toto dodržování kontrolovat.

Někteří lidé rozhodnutí soudu interpretují jako zastavení těžby. Jenže tomu tak není, jde pouze o předběžné opatření. V žalobě se nepíše, že Česká republika chce zastavení těžby v Turówě. Konečné rozhodnutí Evropského soudního dvora bude tedy směřovat k povolovacímu řízení a jednotlivým krokům, které bude muset polská strana učinit, aby vše bylo v souladu se zákony, nebude tedy směřovat k zastavení těžby.

Už od roku 2016 jako krajská samospráva upozorňujeme na problém a usilujeme o uzavření dohody s PGE (těžařská firma vlastnící hnědouhelný důl Turów) o kompenzacích, ze kterých bude financováno vytvoření monitorovací sítě, která bude průběžně měřit hranici hluku, prachového zatížení a dalších emisí na českém území. Zároveň požadujeme vytvoření monitorovací sítě, která bude sledovat stav a pokles terénu v okolí dolu a kontrolovat stav a hladinu podzemních vod. Za zásadní také považuji výstavbu náhradních vodovodů v nejvíce postižených obcích blízko dolu Turów a posílení vodního zdroje Uhelná, který pitnou vodou zásobuje Hrádek nad Nisou.

Po 21. květnu, kdy Soudní dvůr Evropské unie vydal předběžné opatření, se polská vláda a zástupci společnosti PGE poprvé vážně chtěli začít bavit o našich návrzích. Je mi osobně líto, že všechny naše předchozí nabídky k jednání o konkrétních požadavcích nebyly vyslyšeny. Očekával jsem totiž, že jednání budou probíhat už daleko dřív, neboť se tím dalo předejít soudnímu sporu i vyhroceným emocím na obou stranách hranice. Sousedé spolu totiž musí umět mluvit nejen o příjemných věcech, ale také o otázkách, na které mají rozdílné názory.

Chci zcela zásadně odmítnout interpretaci, že spor týkající se dolu Turów je sporem mezi Českem a Polskem, tedy sporem národním. O tuto interpretaci se na obou stranách hranice snaží lidé, kteří z různých důvodů odmítají slyšet argumenty druhé strany. Vnímám obavy polských samospráv ze ztráty několika tisíc pracovních míst a zároveň bych uvítal, kdyby polští kolegové stejně vážně chápali naše oprávněné obavy ze ztráty pitné vody a zhoršení životního prostředí na českém území. Podle mého názoru jsme ve sporu s velkým investorem, společností PGE, která je shodou okolností zároveň většinově vlastněnou státní firmou. Naše úsilí směřuje k tomu, aby i tento investor musel splnit veškeré podmínky při povolovacím řízení a posuzování vlivů na životní prostředí. A to bez ohledu na to, že se dopady nedotýkají Polska, ale České republiky. Jsem přesvědčen, že kdyby situace byla obrácená, jednalo se o důl v Čechách a ztrátu vodu v Polsku, pak by naši polští přátelé podnikali stejné kroky, jako děláme my.

Žijeme ve svobodné zemi a každý má právo vyjádřit svůj názor, a to v podstatě jakýmkoli legálním způsobem. Od otevřených dopisů až po demonstrace před úřady. Zároveň je ale potřeba říct, že ani blokády hranic na polské straně ze strany odborářů, ani demonstrace před Úřadem vlády ČR nebo krajským úřadem ze strany ekologických aktivistů nemohou vést dlouhodobě k dohodě, kterou v našem regionu tak nutně potřebujeme. V dole Turów se uhlí těží více než 60 let. Nyní poprvé měříme hluk, prašnost i další faktory a jsme schopni prokazovat vlivy dolu Turów na české území. Usilujeme o to, aby takové měření pokračovalo, a to na náklady investora.

Názory některých lidí nebo zájmových skupin, kteří za hlavní cíl považují okamžité zastavení těžby, jsou podle mého názoru v přímém rozporu s tím, že v energetické politice má každý stát právo suverénně se rozhodovat sám. O způsobu a časovém plánu odchodu od využívání uhlí v Polsku musí rozhodnout polská vláda, polský parlament, prostě obyvatelé Polska a jimi volení zástupci. Naším úkolem je hájit zájmy českých obyvatel trváním na dodržování hygienických limitů a na ochraně zdrojů podzemní vody na českém území. S polskými sousedy nemáme společný jen problém těžby, ale také celou řadu dalších témat. Zastávám názor, že uzavření vyvážené dohody na úrovni vlád je nejlepším východiskem z této obtížné situace.

Vyjednaná a českou i polskou vládou schválená dohoda musí garantovat celou řadou věcí, které jsou v zájmu našich obyvatel. Každý, kdo už nějakou takovou dohodu vyjednával tuší, že musí být pro obě strany alespoň malým vítězstvím. Také proto hledání kompromisu podporuji, jsem připraven se jednání účastnit a pracovat na jejím dosažení. Respektuji právo kohokoliv, tedy i aktivistů, vyjadřovat své názory. Zásadně ale nesouhlasím s tím, aby se vydávali za jediný hlas veřejnosti. Liberecký kraj svůj postup už od roku 2016 průběžně konzultuje se starosty a zastupitelstvy všech dotčených obcí Frýdlantska, Chrastavska a Hrádecka a především díky naší společné aktivitě je problematika těžby v Turówě opakovaně tématem jednání mezi Českou republikou a Polskem. Dlouhodobě a účinně tím chráníme zájmy obyvatel Libereckého kraje.

Martin Půta
hejtman Libereckého kraje

Vážení a milí, paní starostky, páni starostové, čtenáři mého pravidelného nedělního hlášení,

je neděle večer, píšu vám po šestatřicáté a v nouzovém stavu snad úplně naposledy. Ten skončí dnes o půlnoci po 188 dnech a třech prodlužováních, a začne tak pomalý návrat k normálnímu životu. Tedy, pokud nás jako už poněkolikáté během této pandemie, něco nepřekvapí. Od 5. října 2020 je to více než půl roku, během kterého za sebou máme tři vlny s vrcholem na začátku letošního března. Březen byl nejhorší měsíc nejenom podle statistiky nově pozitivní testovaných a z pohledu zátěže nemocnic, ale především v té nejsmutnější statistice. Od začátku pandemie koronaviru zemřelo v našem kraji na tuto nemoc 1 199 lidí. Současná čísla jsou podobná těm ze začátku prosince. K zářijovým číslům, kdy bylo nově pozitivních méně než 100 i v pracovní dny, máme ale ještě daleko – v minulém týdnu jsme byli na dvojnásobku. To je také důvod k velké opatrnosti v dalších týdnech. Plán na postupné rozvolňování je rozumné východisko ze situace, další zhoršení a návrat k přísnějším omezením si asi nikdo z nás nepřeje a pocit vítězství opravdu není na místě.

A také máme dalšího ministra zdravotnictví, čtvrtého od začátku krize, snad to nebude z bláta do louže. Měli bychom si vlastně všichni přát, aby nejnovější výměna byla změnou k lepšímu a prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA dokázal zázrak a změnil přístup celé vlády ke krizi, kterou procházíme. Přál bych si to opravdu moc, a proto se nebudu výrazněji nimrat v prvních ministrových krocích a změnách v ohlášených opatřeních, které provedl na poslední chvíli. Ale už nyní ministr Arenberger čelí kritice za nejasné informování o omezeních, která začnou platit po skončení nouzového stavu. Podle některých právníků jedná nový šéf resortu protiústavně. Bývalý pan ministr Jan Blatný má můj obdiv za to, jak dlouho dokázal trvat na celkem racionálním principu. Ten umožňuje používání jen těch léků, které jsou schválené. Tlak na používání neschválené vakcíny Sputnik nakonec vedl k jeho konci. Teď bude zajímavé sledovat, co vše bude nový ministr ochoten udělat pro to, aby splnil přání pana prezidenta. Jen aby bylo jasno, nemám nic proti dobrovolnému očkování jakoukoliv schválenou vakcínou, nejlépe s možností si vakcínu vybrat.

Od zítřka se začnou děti vracet do škol. Do tříd se vrátí děti z prvního stupně a do mateřských škol předškoláci. Jsem rád, že se nám povedlo přesvědčit ministerstvo školství a děti zdravotníků, sociálních pracovníků a zaměstnanců kritické infrastruktury budou do školek a škol chodit v rámci nařízení ministerstva zdravotnictví. Nejsou tam zatím všechny profese, které mohly posílat svoje děti do školek a škol, ale třeba se jejich výčet povede doplnit. Pochopení ministerských úředníků pro situaci v regionech není úplně největší, ale vlastně je to lepší než jejich původní myšlenka, že si to mají kraje „nějak“ zařídit sami. Pravidelné testování a nošení ochrany dýchacích cest jako podmínka pro výuku ve školách a školách je terčem kritiky od části rodičů. Někteří rodiče posílají ředitelům názory právníků, kteří testování a nošení roušek označují za nezákonné, jiní vyzývají k tomu, aby toto opatření v našem kraji neplatilo.

Každý rodič chce pro svoje dítě jistě jen to nejlepší, také proto vítám možnost pro rodiče být u testu přítomen, nebo zajistit test předem a do školy přijít s potvrzením. Část rodičů nejspíš nechá svoje děti doma, také to je možnost, jak k celé situaci přistoupit. Přál bych si, aby k rozdílným názorům a jejich nositelům i v téhle těžké době panoval respekt. Oboustranně. A aby i odpůrci omezení a opatření chápali, že ředitelé škol mají právní odpovědnost za dodržování platných opatření v rámci stavu pandemické nouze, který nouzový stav nahradí. A že někteří rodiče nechtějí dávat dětí do škol a školek alespoň bez částečného snížení rizika. Koneckonců právě návrat dětí do škol byl jedním ze spouštěcích mechanismů, které vedly loni v září k nárůstu počtu nemocných a k vyhlášení nouzového stavu 5. října 2020.

Chtěl bych vám poděkovat. Za spolupráci a vše, o co se na úrovni vašich obcí a měst staráte. Do nejbližších dní přeji pevné nervy a věřím, že na nouzový stav už budeme jen společně vzpomínat.

Martin Půta
hejtman Libereckého kraje

Vážení a milí, paní starostky, páni starostové, čtenáři mého pravidelného nedělního hlášení,

při pohledu z okna, kde se venku prohání sníh s větrem a při vědomí, že už druhé svátky jara trávíme bez návštěv našich nejbližších a přátel, si člověk nemůže nevzpomenout na slavnou větu z románu Rozmarné léto, která lehce upravená poměrně přesně vystihuje nejen moje aktuální rozpoložení – „Tento způsob Velikonoc zdá se mi poněkud nešťastným“.

Nezbývá než doufat, že nebude trvat dlouho a brzy se už vyčasí. A to nejen na obloze, ale především s epidemií COVID-19 v naší zemi. Klesající počty nově nakažených tomu nasvědčují, nízká čísla z Velikonoc budou muset ještě ověřit výsledky z úterý a středy. Nezbývá než doufat, že nás v následujících měsících už žádná další covidová vlna nečeká, a můžeme se tak těšit na postupné rozvolňování vládních opatření. Začít by se mělo už od příštího pondělí, kdy skončí nouzový stav, přestane platit zákaz pohybu mezi okresy a do škol a školek by se měly začít vracet první děti. Konečnou podobu návratu dětí do škol projedná zítra Vláda a já budu, stejně jako vy, trochu napjatě očekávat, jaký ten plán bude. Pro ředitele škol a jejich zřizovatele to bude náročný pracovní týden, antigenní testy se začnou do krajů rozvážet zítra a do pátku musí být v jednotlivých školách.

Dobrou zprávou je, že klesá počet pacientů s COVID-19 v nemocnicích v našem kraji, i když mnohem pomaleji, než bychom si všichni přáli. Podíl na tom má i delší doba pobytu pacientů na ventilátorech. Stále tak platí, že máme stále více hospitalizovaných než během prosincové a říjnové vlny v loňském roce. A tak i když je epidemie podle všeho na ústupu, naše nemocnice si ještě zdaleka nemohou dovolit obnovit elektivní péči. Nezbývá než doufat, že příznivý trend poklesu pacientů bude i nadále pokračovat a také nemocnice se pomalu, ale jistě vrátí ke své běžné činnosti. Na termíny operací a vyšetření čeká hodně pacientů, na které se během posledních měsíců nedostalo.

Jak se bude situace v našem kraji a celé zemi dál vyvíjet bude záležet především na nás a našem odpovědném přístupu. A taky na trpělivosti, která mnohým z nás už dochází. Celá koronakrize je nekonečně dlouhá a únavná. To v tom lepším případě. Pro mnoho lidí, kteří přišli během koronakrize o své blízké, také velmi smutná a bolestivá. A rozhodně zapomenout nesmíme ani na ty, které covid připravil o práci nebo roky pečlivě budovanou živnost nebo firmu. Naději nám kromě lepšící se epidemiologické situace přináší také očkování, které by se právě po Velikonocích, kdy očekáváme od státu významně vyšší dodávky vakcín (11 700 dávek týdně), mělo konečně rozběhnout odpovídajícím tempem. Předpokládáme tak, že na všechny zájemce o očkování ve věkové kategorii 70+ přijde řada nejpozději v třetím dubnovém týdnu. Alespoň s první dávkou očkování.

V záplavě covidového zpravodajství by neměly zaniknout ani ostatní informace. Tím spíš, když se jedná o dobré zprávy. Mezi takové určitě patří i ta, že přípravy stavby nového pavilonu Centra urgentní medicíny v areálu Krajské nemocnice Liberec, se posunuly zase o kus dál. KNL má pro projekt platné stavební povolení, pokračuje příprava výběrového řízení a příští rok chceme začít stavět. Liberecký kraj v současné době hledá banku, která by mu pomohla s dofinancováním celého projektu a půjčila 1,3 miliardy korun. I když se jedná o velkou částku, jsem přesvědčeni o tom, že se nepouštíme do nepřiměřeného rizika. Úvěr chceme splatit v letech 2026–2036, a je plánován tak, aby zásadně nezatížil ostatní důležité položky krajského rozpočtu a neomezil sociální služby, školství, kulturu, životní prostředí ani dopravu. Ptáte se, proč jsem takový optimista? S úspěšným splácením podobně vysokého úvěru máme už zkušenost. Když jsme jako Starostové pro Liberecký kraj v roce 2012 poprvé vstoupili do vedení kraje, čekal tam na nás dluh 1,2 miliardy Kč. Během posledních osmi let jsme většinu splatili a zároveň jsme byli schopni investovat do majetku kraje a podporovat celou řadu dalších aktivit v regionu.

Zatímco se splácením vysokého úvěru zkušenosti máme, v případě pandemie COVID-19 před námi zůstává ještě celá řada neznámých. Tak pojďme na samý závěr Velikonoc, svátků naděje, společně věřit a mít naději, že už ty příští Velikonoce společně oslavíme bez omezení a s přáteli a známými.

Martin Půta
hejtman Libereckého kraje

Vážení a milí, paní starostky, páni starostové, čtenáři mého pravidelného nedělního hlášení,

je Květná neděle a začaly Velikonoce, které prožijeme velice podobně jako ty loňské. S nouzovým stavem a omezeními, bez koledy a návštěv známých a příbuzných. Alespoň kostely jsou na rozdíl od loňského roku trochu otevřené. Co je proti loňskému roku jiné, jsou statistická data. Denní přírůstky nemocných v desítkách a stovkách bylo dávno nahrazeny tisíci případů, nemocných v nemocnicích ubývá jen pomalu a březen roku 2021 bude smutným rekordmanem v počtu zemřelých. Za dobrou zprávu lze určitě označit další pokles nových případů v právě končícím týdnu. Snad tento trend vydrží a umožní v dubnu postupné rozvolňování opatření a konec nouzového stavu 11. dubna.

Když už jsme u toho nouzového stavu, přiznám se, že jsem to nevydržel a na chvíli zapnul přímý přenos z pátečního jednání Sněmovny, kde se celá situace projednávala. Byla to chyba. Některým zákonodárcům by prospěl pěší výlet na pražské Staroměstské náměstí pokryté symbolickými bílými kříži za všechny oběti COVID-19 v naší zemi. Surfování na vlně nálady velké části společnosti se této zemi nevyplatilo už loni v srpnu a září a také před Vánoci.

Dnes si připomínáme také Den učitelů. Za jejich práci za poslední rok jim patří velké poděkování a poklona. Významná většina z nich dělá vše, co je v jejich silách, aby i v podmínkách online výuky dokázali svoje žáky a studenty zaujmout a náhradní vyučování neztrácelo smysl. Poděkování si zasluhují i rodiče a děti samotné, myslím si, že se do školy těší násobně víc než na konci prázdnin. Doma je to dlouhé a při veškeré snaze nemůže online výuka prezenční vyučování a kontakty s vrstevníky nahradit. Provoz škol určených pro péči o děti zdravotníků a pracovníků kritické infrastruktury byl prodloužen do 11. dubna. Od pondělí bude otevřena ještě jedna nová, ve Stráži pod Ralskem. V příštím týdnu se máme dočkat rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o postupném návratu dětí do škol. Ať už to bude 12. nebo 19. dubna, bude to první nutný krok k návratu do normálního života.

Také proto jsme obnovili očkování pro učitele a další zaměstnance škol registrované na základě kódů přidělených řediteli. Umožní nám to navýšené dodávky vakcín v dubnu. Více bude také dodávek vakcíny Pfizer, kterých budeme dostávat 11 700 týdně, a očkovací centra tak budou moci přidělovat více nových termínů. Zároveň jsme v pátek pro očkování u praktických lékařů uvolnili část vakcíny Moderna, protože u nich na očkování v našem kraji čeká více než 18 tisíc lidí a dodávky vakcíny AstraZeneca zatím váznou. Na webu kraje najdete nově seznam praktických lékařů, kteří své pacienty očkují. Je jich většina, ale protože rozhodnutí o zapojení do očkování je dobrovolné, u některých praktiků termín nezískáte, protože očkovat nemohou nebo nechtějí.

V takovém případě musíte využít nabídku jednotlivých očkovacích center. Nejpozději po Velikonocích se ke stávajícím očkovacím centrům přidají další čtyři – v Novém Boru, Tanvaldu, Hrádku nad Nisou a na poliklinice EUC v Liberci. Vzhledem k tomu, že jednotlivá očkovací centra mají různou kapacitu a budou využívat různé vakcíny, připravujeme na webu kraje jednoduchý informační systém s reporty o očkovacích místech, s délkou front, denní kapacitou pro první očkování a používanou vakcínou. Budete se tak moci sami rozhodnout, které očkovací centrum si vyberete.

Podobně srozumitelná bohužel nebyla pravidla povinného antigenního testování na vjezdu do sousedního Německa. V pátek informovalo ministerstvo zahraničí o konci povinnosti antigenních testů pro řidiče kamionů k 28. 3. a doporučilo uzavřít všechna testovací místa na hranicích. V neděli dopoledne se ale cestou policejních koordinátorů zjistilo, že povinnost skončí nejspíš až za deset dní a znovu se o ní bude rozhodovat 31. 3. Takže se dnes provoz již zrušených testovacích míst, která už šest týdnů umožňují řidičům testovat se přímo na hranicích, a brání tak komplikacím v dopravě, znovu obnovoval. Chci poděkovat všem, kteří provoz v Hrádku nad Nisou zajišťují a zvládli i víkendovou změnu podle hesla „Odvolávám, co jsem odvolal“.

Poděkování patří také všem, kteří v posledních čtyřech týdnech vytvořili systém antigenního testování, který pravidelně testuje většinu zaměstnanců ve firmách a na úřadech. Významně také vzrostla kapacita veřejných odběrových center a pro zájemce o antigenní test dnes není problém najít si termín hned druhý den. Nemocnicím to pomohlo soustředit se na rychlé provádění PCR testů, jejichž výsledek je důležitým podkladem pro trasování, kde se naší krajské hygieně také díky pomoci dobrovolníků včetně policistů a hasičů, stále daří trasovat všechny nahlášené kontakty. Poděkování míří samozřejmě i do nemocnic všem, kteří v nich pečují o pacienty a také všem, kteří jim s tím jakýmkoliv způsobem pomáhají. A všem dalším, kteří pomáhají všude tam, kde je potřeba.

Pomalu se blíží návrat k normálnímu životu. Budeme ale potřebovat ještě hodně trpělivosti, než bude COVID-19 jen vzpomínkou na mimořádnou situaci a těžkou dobu, kterou jsme společně zvládli.

Martin Půta
hejtman Libereckého kraje