Martin Půta včera odpovídal živě na dotazy čtenářů Deníku

Semilsko je jedním z regionů v Libereckém kraji , které potřebují pomoc. To říká hejtman Martin Půta

Semilsko – Do redakce Deníku v Liberci zavítal včera hejtman Martin Půta . V Online rozhovoru odpovídal živě na dotazy čtenářů ze Semilska. Některé odpovědi přinášíme v tištěné formě, celý rozhovor najdete na www.krkonossky.denik.cz.

Dobrý den,myslíte, že u nás na Semilsku se budeme mít dobře – někdy – brzo? Pokud to ještě nevíte, problémů zde máme dost a dost, od špatných silnic, přes špatnou zaměstnanost atd atd. Připadá mi, že o vás (tam nahoře) slyším vždy jen „měsíc“ před volbami, bohužel…

Semilsko je jedním z regionů v kraji, který potřebuje podporu a pomoc. Dnešní ekonomika je hodně postavená na dopravě a Semilsku chybí slušné napojení na dálniční síť. Liberecký kraj a ředitelství silnic a dálnic připravují společný projekt silnice I/35 a přeložky nového spojení. Z této trasy někde od Rovenska do Semil. Silnicím a jejich opravám jsme se věnovali celé čtyři roky, jako hlavní úkol bylo znovu zprovoznit dopravu v úsecích zničených povodní v roce 2010, na některé úseky na Semilsku se ale už dostalo, na příští čtyři roky připravujeme mimo jiné třeba kompletní rekonstrukci Pojizerky, silnice Košťálov – Jilemnice, a celou řadu dalších úseků, které to potřebují. Jezdím po kraji opravdu hodně, Semily a Podkrkonoší jsme rozhodně nezanedbávali.

Pane hejtmane, přišly mi domů Národní listy a paní zdravotní sestra Hnyková (i poslankyně ) tam píše, že spojení jilemnické a semilské nemocnice je špatný plán, že se jen prsíte, jak pomáháte zdravotnictví, ale že to je všechno jinak. Tak jak to vlastně je? Co bude se semilskou a jilemnickou nemocnicí ? Kdo se postará o naše zdraví?

Je mi to líto, ale tím, že někoho zvolí do parlamentu se z něho nestává odborník na zdravotnictví, ani na řízení nemocnic . Spojení semilské a jilemnické nemocnice do jednoho silného subjektu je podle názoru odborníků na řízení správný a potřebný krok. Zdravotnictví skutečně pomáháme, bez podpory ze strany Krajské nemocnice Liberec by potíže v Semilech byly ještě výrazně větší. Naopak jsem nezaznamenal žádnou pomoc od paní poslankyně Hnykové , třeba při jednání se zdravotními pojišťovnami nebo ministerstvem zdravotnictví. A hlavní problém je v nastavení financování a plateb za výkony. Malé nemocnice mají platby ohodnoceny výrazně méně než třeba nemocnice fakultní. A těžko jim pak mohou konkurovat třeba v nabídce mezd. To je úkol pro paní poslankyni, ne komentování věcí, o kterých, bohužel, nic neví. Jinak by těžko psala to, co píše…

Jaké je vaše nejoblíbenější místo v Libereckém kraji? A jaká místa máte rád konkrétně na Semilsku?

Každý člověk má nějaké místo, kde je doma. Já jsme doma už 45 let na Trojzemí, v Hrádku nad Nisou. takže za mě – výhled z Popovky na Hrádek a Žitavu a Lužické hory. Za poslední čtyři roky jsme měl příležitost vidět mnoho krásných míst v našem kraji a hlavně poznat hodně šikovných a slušných lidí, kteří tady žijí. Poslední silný dojem mám ze stráně nad vesnicí Tatobity, kam mě pozvali na sázení nové lipové aleje. Neuvěřitelný výhled od Trosek až po Ralsko mohu jen doporučit.

Kdybyste obhájil post hejtmana, co uděláte jako první pro Semilsko příští rok?

Budu dál spolupracovat se starostkami a starosty na projektech, které připravujeme. Na opravách silnic, na investicích do nemocnic a jejich lepší spolupráci, na udržení sítě středních škol v malých městech a jejich opravách a na zlepšení vybavení. A dál nebudu zapomínat na to, že kraj jsou především lidi, kteří v něm žijí, pracují a podnikají. A to ve všech jeho částech.

Zdravím, vyjmenujte mi tři největší problémy našeho regionu, myšleno Pojizeří. A rovnou, jestli máte nějaký recept na jejich řešení. Děkuji.

Dobrý den, málo pracovních příležitostí, špatná dopravní dostupnost a rozbité silnice. Semilsko a Podkrkonoší potřebují lepší napojení na dálnici do Prahy a taky směrem na Hradec. Pracujeme na přípravě, považuji to za zásadní a důležité téma, na kterém závisí vše výše uvedené…

Jak se vyvíjí kauza turnovské školy? Myslíte, že ještě hrozí nějaké větší protesty? Očekáváte od odvolané ředitelky, že se bude bránit?

Zastupitelstvo kraje vytvořilo pracovní skupiny se zástupci všech názorů a skupin ze školy a kolem školy a taky odborníků na školství. Vytvořili jsme tak prostor pro hledání kompromisního a dobrého řešení. Odvolání paní ředitelky Lednejové považuji za krok, nutný k odblokování možnosti, aby spolu lidé s rozdílnými názory ve škole mohli hovořit a poslouchali svoje, byť rozdílné názory. Pevně věřím tomu, že tyto kroky přispějí k normálnímu fungování školy. Paní Lednejová je zaměstnankyní školy i nadále, bude na ní učit. Pevně věřím, že všechny svoje kroky pečlivě zváží, já si za jejím odvoláním stojím a konstatuji, že k němu mělo dojít dříve.

Začaly platit nové jízdní řády v autobusové dopravě na Liberecku. Semilska se také týkají. Je dopravní obslužnost oblasti nyní vyhovující nebo máte jiné signály od občanů?

Dobrý den, tvorba fungujících jízdních řádů je nikdy nekončící proces. Jsem rád, že se do ní pravidelně zapojují se svými připomínkami nejenom občané, ale také obce a města, řidiči a další odborníci. Problémy a signály o nich se snažíme řešit a systém stále vylepšovat. Pokud máte nějaký konkrétní problém napište mi prosím email na martin.puta@kraj-lbc. cz.

Co byste na uplynulém volebním období nejvíce vyzdvihl jako pozitivum vykonané pro města a obce na Semilsku z pohledu kraje? A kde vás naopak tlačila bota?

Za úspěch považuji stabilizaci situace v semilské nemocnici , investice do škol na Semilsku a hlavně jasný signál vedení kraje, že se školami počítáme a potřebujeme je. Se silnicemi jsem spokojen z pohledu změny systému přípravy oprav a jejich financování, mnoho oprav na nás ještě čeká, takže se stavem silnic spokojený nejsem a být nemohu. Jen je potřeba vzít na vědomí, že řada silnic se naposledy pořádně opravila v 70 letech a za čtyři roky tento dluh dohnat nejde. Takže za čtyři roky budu spokojenější… A vážím si dobré spolupráce s obcemi a městy, za čtyři roky se kraj stal jejich partnery. Bota tlačí v lepším napojení na dálniční síť. Tady v příštích čtyřech letech musíme dosáhnout stabilizace trasy a posouzení vlivu na životní prostředí tak, aby se mohla připravovat stavba samotná.

Převzato z: Krkonošský deník, Krkonoše, Strana 2, (jm), 9. září 2016