(výňatek z článku)
Martin Půta strávil minulý pátek v kanceláři. Ovšem nikoliv té hejtmanské. Seděl u počítače na hlavním libereckém náměstí, usmíval se a vysvětloval kolemjdoucím, proč by mu měli v říjnových volbách dát znovu hlas. Nebo jak to je s jeho dva roky starou kauzou, podle níž si měl říct o úplatek při rekonstrukci kostela.
„Tu kauzu nikam neschovávám, je taková, jaká je, a všichni o ní vědí. Jen opakuji, že to, z čeho mě policie obvinila, jsem neudělal. Mám čisté svědomí,“ brání se bývalý starosta Hrádku nad Nisou a jediný zástupce pravice mezi 13 českými hejtmany. Sám se sice dělení na pravici a levici vzpouzí obligátním argumentem, že ideologie se řeší ve sněmovně, nikoliv v regionech, připouští ovšem, že preferuje úspory před zadlužováním a opatrnost při utrácení. „Chci vyhrát a být znovu hejtman ,“ dodává lídr Starostů pro Liberecký kraj. Bude zajímavé sledovat, zda se mu to povede. Nejen kvůli tomu, že všude jinde vládnou sociální demokraté či komunisté a že on sám byl před lety symbolem nové komunální krve.
Jde svým způsobem i o budoucnost hnutí Starostové a nezávislí (STAN). K jeho nejvýraznějším tvářím Půta patří a spolu s ním stojí momentálně na křižovatce. Krajské volby naznačí, kudy dál. Letité spojení s TOP 09, jejíž kouzlo s odchodem Karla Schwarzenberga začíná pomíjet, se rozvolnilo do té míry, že například na jihu Moravy na sebe partaje dávají žaloby kvůli zneužívání slova starostové v názvu strany. „Někteří mí kolegové v jiných krajích poněkud těžce nesou, že má topka za svým názvem pořád ,S podporou starostů‘. Zrovna jsem měl jeden takový telefonát. Říkal jsem, že je volba každého, jak vede kampaň. Většina voličů jsou moudří lidé, a až kandidátní listiny budou číst, pochopí, na kterých kandidátkách jsou starostové a na kterých nejsou,“ tvrdí Půta s tím, že na Liberecku kandidovali s TOP 09 každý zvlášť už před čtyřmi roky. Když se STAN dal v roce 2009 dohromady se Schwarzenbergem a Miroslavem Kalouskem, byl to tah, který dovolil nově vzniklé pravicové straně získat silnou komunální základnu. Starostové díky němu zase prosadili změnu rozpočtových pravidel. Jenže soužití se začalo postupně drolit a objevili se jiní zájemci o pozornost, hlavně ANO. Pro Andreje Babiše by spolupráce se Starosty měla podobný přínos jako před lety pro Kalouska – získal by lepší zázemí a řadu lokálně populárních tváří, které podobně jako on tak úplně nelpí na tom, co je pravicové a co levicové. Navíc by spojení oslabilo kritiky, podle nichž je ANO i přes řadu primátorů velkých měst jen umně maskovaným Babišovým fanklubem. Pokud Starostové v krajských volbách zabodují, jejich cena před sněmovním kláním stoupne – dobré šance na úspěch přitom nemá jen Půta , ale i středočeský adept na hejtmana , oblíbený kolínský starosta Vít Rakušan. Že by mu spolupráce s ANO nevadila, přiznává i Půta , byť hovoří o krajské úrovni: „Není to soupeř, s nímž bych si nemohl po volbách sednout k jednomu stolu a říct, na čem jsme připraveni spolupracovat.“
Výňatek článku – zdroj: Hospodářské noviny, Panorama, Strana 12, Souboje o kraje, Radek Bartoníček, Martin Biben, Luboš Kreč,
článek vyšel též na portálu iHNed.cz