Milí přátelé, paní starostky, páni starostové,
pravidelná zpráva o dalším koronavirovém týdnu se rodí pomalu, tak jako každý týden. Nevím jak vám, ale mně se týdny ve výjimečném stavu pomalu ale jistě slévají v jeden čas, který nemá jasný začátek a snad bude mít někdy, doufejme brzo, zřetelný konec.
Čísla, jimiž nás zásobují statistici a média, vypadají lépe než před týdnem. Počet lidí v nemocnicích je stabilizovaný. Toto zveřejňované oznámení má především zakrýt skutečnost, že nemocnice a ústavy sociální péče v kraji situaci zvládají jen s vynaložením mimořádného úsilí lékařů, zdravotních sester, pečovatelek, a to mimo hodnoty stanovené zákoníkem práce, k tomu s velkou pomocí dobrovolníků, vojáků a dalších lidí. Krajská hygiena s pomocí dalších mnoha lidí trasuje a trasuje a tato aktivita nejspíš nebude mít konce. Ve spolupráci s městy jsme spustili provoz dalších pěti škol pro děti zaměstnanců nemocnic a snažíme se podporovat neziskovky při hledání dobrovolníků a v péči o potřebné lidi. Detailů z komunikace s ministerstvy, Ústředním krizovým štábem, Správou státních hmotných rezerv a dalšími vás milosrdně ušetřím, je to nepřenositelná a nezapomenutelná zkušenost.
Podle všeho (je teprve neděle večer) se malá část dětí v příštím týdnu vrátí do škol. Česku začal vládnout PES ministra Blatného. Všichni hledáme ta správná slova, která by popsala současný stav. Stabilizovaný počet hospitalizovaných osob. Zpomalení nárůstu počtu pozitivně testovaných. Čísla, která nás snad opravňují k mírnému a opatrnému optimismus.
Všichni si snad pamatujeme, jak jsme na konci června podlehli všeobecně vítanému názoru, že jsme společně koronavirus slavně porazili a končí všechna opatření. Byl to tehdy velký omyl. Zbožné přání. Užili jsme si léto, přestali mít obavy z hromadných akcí a moc jsme chtěli věřit tomu, že podzim a zima už budou normální. Také proto jsme neviděli a nechtěli vidět, signály toho, že se COVID-19 vrací. Neviděli jsme to my a bohužel to nechtěli vidět ani lidé, kteří jsou za naši zemi zodpovědní. Ti se snažili ještě v září jet na vlně dobré nálady a ignorovali všechna varování, která byla k dispozici. A už v říjnu a listopadu se svoji zodpovědnost za situaci, za přeplněné nemocnice, snažili hodit na všechny „lidi“ nedodržující vládní nařízení a opatření.
Tento týden bude nejenom ve znamení návratu prvních dětí do škol. Krok, který je nutný a na příkladu sousedních zemí se ukazuje, že rozumný. Zároveň je pro mě zcela nepochopitelné to, že není připraven program pravidelného testování učitelského sboru a dětí, který by hlídal školy jako jedno z míst, kde se v září nákaza nekontrolovaně šířila do populace. Byla by to velká logistická operace, ale podobnou a větší zvládly sousední země, například Slovensko. Tam po plošném testování od pondělí 16. listopadu otevřou divadla, kina a kostely do maximální kapacity 50 procent. Ale možná se po ne úplně povedeném plošném testování seniorů a zaměstnanců v domovech seniorů nechce česká vláda pouštět do žádných větších akcí.
Poslanecká sněmovna bude příští týden rozhodovat o snížení daní pro zaměstnance. Podle mého se v době zásadního propadu ekonomiky jedná o hraní si s ohněm. Nižší daně pro lidi jsou jistě oprávněný požadavek v době ekonomického růstu nebo v době, kdy je vláda schopna hledat úspory v chodu státu. Výsledkem spolupráce ANO, ODS a SPD bude dalších 90 miliard korun, které budou chybět v rozpočtu státu, krajů, měst a obcí. Bude to dalších 1800 korun na obyvatele ročně, které budou chybět v obecních rozpočtech a 900 korun na jednoho obyvatele ročně, které budeme hledat v úsporách v rozpočtu kraje. Peníze budou chybět nejenom na investice a opravy majetku, ale dost možná také na financování běžného provozu veřejných služeb. Ruskou ruletu s veřejnými rozpočty považuji v této situaci za zcela nezodpovědnou. Trochu se bojím, že tyto obavy část zákonodárců zcela ignoruje. Je totiž zase před volbami…
V úterý 17. listopadu oslavíme český Den svobody. Přes všechny složitosti a nedostatky dnešní doby máme svoji budoucnost a budoucnost našich obcí, měst, krajů jen ve svých rukou. Podle mého názoru máme společně co slavit. Tak nám všem přeji jen to nejlepší.
Martin Půta
hejtman Libereckého kraje