Vážení a milí, paní starostky, páni starostové, čtenáři mého pravidelného nedělního hlášení.
V sobotu začalo jaro, alespoň podle astronomického kalendáře a jarní rovnodennost nám přinese delší dny. Počasí je ale zatím spíš zimní a sníh dokonce napadnul i u nás doma, v žitavské nížině. Ale nakonec, jako každý rok, vyhraje jaro a až přijde, snad nás zahřejí i jiné zprávy, než ty o počasí. Dobrou předzvěstí by mohla být aktuální epidemiologická data, která po několika týdnech, kdy trhala jeden rekord za druhým, zaznamenala konečně pokles počtu nově pozitivních případů. Klesl i počet pacientů hospitalizovaných v nemocnicích a nižší jsou také čísla v té nejsmutnější statistice, která sleduje počet zemřelých. Podle statistik to vypadá, že další vrchol epidemie máme za sebou a v mediálním prostředí se hned objevily první úvahy o rozvolňování opatření. Chápu to, omezení platí už skutečně dlouho a všichni toho máme plné zuby.
Podle mého názoru je ale na místě opatrnost. Úplně nejhorší, co by se teď mohlo stát, je rychle rozvolnit a při prvním předpokládaném zhoršení zase všechno uzavřít. Už jsme to za poslední rok zažili několikrát a nikdy to nepřineslo nic dobrého, jen zvětšilo počet naštvaných a zklamaných lidí. Za rozumnější považuji vydržet do Velikonoc a věřit, že k platným opatřením přispěje také počasí a oteplení pomůže snížit počet nových případů pod tisíc denně a sníží se tím i zátěž v nemocnicích. Ty se tak budou moci vrátit k plánované péči a dalším nemocem, které nezmizely, jen se o nich teď, kvůli koronaviru, příliš nemluví a nepíše. Vyvolávání nadějí, které jsou později pravidelně zklamány, je vůbec tím nejhorším způsobem, jak řídit podobnou krizi.
Bohužel se takové nereálné sliby týkají i očkování. Bombastická prohlášení jsou vystřídána poznanou realitou, ke které se ale nikdo odpovědný za původní sliby nehlásí. Naposledy v minulém týdnu, kdy pan premiér Babiš vyhlásil jako cíl do konce března očkovat 100 tisíc dávek vakcíny každý den. Cíl je to skvělý, hodně lidí se těšilo na termíny pro sebe nebo pro své blízké. Jenže to má háček. A nikoli v kapacitě očkovacích center – ta jsou připravena, včetně toho nového v jilemnické sportovní hale. Jejich maximální kapacita je 4 000 dávek denně. Připraveni jsou v našem kraji i praktičtí lékaři, kterých bude očkovat více než 150 a zatím se u nich zaregistrovalo více než 18 tisíc lidí.
Tím, ale dobré zprávy, končí. Háčkem je, že pro příští dva týdny mají očkovací centra v kraji k dispozici celkem 11 700 vakcín Pfizer. Do konce března dorazí ještě asi 3 500 dávek vakcíny Moderna, kterou zatím očkujeme klienty a pracovníky sociálních služeb. Pro praktiky jsme na tento týden dostali 600 vakcíny AstraZeneca a další dodávky jsou nepředvídatelné. Navíc jsme teď ve fázi, kdy se budou hlavně v očkovacích centrech očkovat především druhé dávky vakcín. Proto prosím o trpělivost, větší množství nových termínů pro lidi ve věku nad sedmdesát let bude k dispozici až po Velikonocích. Nedělá mi to radost, ale víc vakcín prostě nemáme. Také proto zatím nebudeme pokračovat v plošném očkování pedagogů ani kritické infrastruktur.
Přednost dostanou lidé ve vyšším věku, kteří jsou tou nejrizikovější kategorií. O to víc nechápu ono veřejné slibování masivního očkování, které v březnu prostě stát nezvládne zařídit. Vše by se mělo snad už konečně zlepšit v dubnu, kdy podle informací Ministerstva zdravotnictví dorazí dvojnásobek vakcíny Pfizer a praktici by měli mít v druhé polovině dubna už k dispozici novou vakcínu od společnosti Johnson & Johnson. Kolik jí bude, ale v tuto chvíli ještě nevíme. Nezbývá než doufat, že se dodávky vakcín snad brzo konečně dostanou na nasmlouvané množství a další milion podaných dávek dokáže Česká republika už zvládnout rychleji než ten první, který ji trval téměř tři měsíce.
Závěrem tohoto dopisu bych vám všem chtěl popřát hodně štěstí, zdraví a trpělivosti, a zároveň poděkovat za pomoc a spolupráci všude tam, kde je to potřeba.
Martin Půta
hejtman Libereckého kraje
